Naše kronika

  • 18.10.2015 08:49

    Lampiónový průvod pohádkovým lesem

    Rádi bychom poděkovali všem dobrovolníkům, společnosti ENERGON reality, s.r.o., Colloredo-Mannsfeld spol. s r. o., Upekla.cz, Petru Kühlemu, Veronice Guttenbergové, SDH Dobříš a městu Dobříš za podporu a pomoc při pořádání letošního Lampiónového průvodu pohádkovým lesem (sobota 17. října 2015).

    Video z lampiónového průvodu - Dobříšsko aktuálně

  • 12.10.2015 17:14

    Podzimní burza

    Podzimní burza v sobotu 10. října 2015 v dobříšské sokolovně.

  • 06.10.2015 10:35

    Hrajeme si společně

    V úterý 6. října 2015 opět začal oblíbený prográmek pro rodiče s dětmi s Maruškou Kulhavou Hrajeme si společněPaní Maruška má pro vás každý týden připravené divadélko, můžete se společně trochu protáhnout, zamuzicírovat si a něco hezkého vytvořit.

  • 25.09.2015 11:42

    Foto z programů

    Dílnička domácího tvoření

     

    Hrajeme si bez maminky

     

  • 25.09.2015 09:11

    Ať žije rodina

    V sobotu 19. září 2015 proběhla v rámci akce Ať žije rodina (pořádané Městskou knihovnou Dobříš) výtvarná dílna RC Dobříšek s Katkou Neubauerovou. 

     

    Z papírů z knih tvořily děti záložku. A kdo chtěl, mohl si vyrobit i taštičku.

     

    Další foto z akce ZDE.

  • 25.09.2015 08:39

    Sourozenecké konstelace

    24. 9. 2015 se konala v RC Dobříšek přednáška s besedou s Ing. Mgr. Marií Novákovou, lektorkou preventivně výchovného edukativního konceptu „Škola lásky v rodině“ podle etiky PhDr. Jiřiny Prekopové.

    Aby posluchači jen pasivně „nenasávali“ předkládané informace, rozdělila zúčastněné lektorka do skupinek na prvorozené a druhorozené (zástupci tzv. sendvičových dětí, druhých ze tří, nebyli přítomni). Ve skupinkách dávali dohromady pozitiva a negativa své pozice v sourozenecké řadě.

    Každá pozice v pořadí sourozenců má svá obecná specifika. Nelze je však brát jako šablonu, protože proměnných, které dítě ovlivňují, je ve hře mnohem více.  Je to například pohlaví dětí, jejich dovednosti, očekávání rodičů atd.

    Prvorození si postěžovali na to, že mladší sourozenci mají všechno dříve, dříve jsou jim některé věci dovolovány nežli jim (PC, telefony, samotné chodí domů ze školy atd.). Na mladší jsou kladeny menší nároky, starší jim prošlapávají cestičku životem. Rodiče mají na prvorozené velké nároky. Ti znají důvěrně větu “ty jsi velký, máš přeci rozum“.  Vezměte si, že toto říkáme často již dvouletým “miminkům“.
    Prvorození jsou z velké části zastoupeni v řadách pedagogů, psychologů, lékařů a právníků - v zaměstnáních, kde řídit a nést zodpovědnost je přirozené.
    Mezi prvorozenými se setkáváme s „jedničkářemi“ s orientací na výkon, snahou obstát a sklonem k perfekcionismu. V tomto směru mohu doporučit knížku Jiřinky Prekopové „Prvorozené dítě“, která je v knihovně RC Dobříšek. Až si ji přečtete, krásně porozumíte situaci prvorozených dětí.

    Druhorození jako negativum vnímají fakt, že dědí onošené a použité věci po svých starších sourozencích, musí se více přizpůsobovat. Vnímají pozitivně, že na ně nejsou již kladeny takové nároky.

    O „sendvičových“ dětech děti jsme se dozvěděli, že jsou to výborní diplomaté. Učí se vyjednávat z obou stran. Jak z pozice mladšího vůči staršímu, tak také naopak z pozice staršího vůči mladšímu sourozenci. Druhý ze tří, jak říká Jiřinka Prekopová, může někdy propadnout a ztratit pozornost rodičů, když nějakým způsobem starší i mladší sourozenec vyžaduje mnoho péče a pozornosti rodičů. Ale toto se v podstatě může stát kterémukoliv z řady sourozenců, pokud je ten druhý nemocný, z nějakého důvodu velmi naléhavý na pozornost. Narazili jsme i na téma psychosomatiky - v tuto chvíli se může vyvinout onemocnění již z podvědomého principu, aby se mě také všímali, aby mě také viděli. 

    Dotkli jsme se také praktických aspektů výchovy sourozenců, jak naplnit potřeby vlastních věcí, svého místa, soukromí - a to zejména těch starších před mladšími.

    Prvorození přišli do rodiny první, hned po rodičích, a toto místo jim také náleží. Děti vnímají pocit své pozice v rodině skrze vztah s rodiči. Skrze očekávání rodičů, pocit přijetí, chválu a přijímání náklonnosti, tělesného kontaktu, soustředěné pozornosti. Ale také práva a povinnosti jsou to, co odlišuje  jednotlivé pozice v sourozenecké řadě.

    Mluvíme s dětmi o tom, co společně prožíváme a vnímáme. Děti si tak dovolí spíše říci, jak jim je a co cítí. Otevřená komunikace, bez tendencí radit a hodnotit, ale vnímat, sdílet a chápat vztah. Rodiče mohou být svým dětem oporou a pomocníkem při zpracovávání pocitů křivdy, žárlivosti, plynoucí z pocitu odstrčení staršího sourozence mladším  nebo přijetí zodpovědnosti za své úkoly a respektování  hranic druhorozených.

    Jak předejít sourozenecké žárlivosti? Vnímat potřeby prvorozeného jako toho, kdo byl nyní sesazen z trůnu. Byl středem rodiny, vše se točilo kolem něho, nemusel se přizpůsobovat a teď? Teď bude muset. Miminko spinká, musíš být potichu, musíme s miminkem k doktorce, ... To jsou situace, kdy se začíná učit se přizpůsobovat. Aby prvorozený vůbec přijal nutnost se přizpůsobit situaci, měl by cítit zároveň porozumění a ventilovat emoce.  Rodiče mu mohou přijetí situace usnadnit skrze vyjádření empatie, pochopení a dát prostor pro vyjádření emocí.

    Můžeme se starším mluvit o tom, že bude nyní více pečovat o miminko, může být vždy s vámi a „pomáhat“. Pomáhá pouhý fakt, že ho k této činnosti přizveme.  Také jsem slyšela úžasný nápad vyplývající z empatie vůči malému dítěti. Dělat věci, které běžně děláme ve výškách (přebalování, masírování, koupání miminka) na níže položených místech (na zemi, pokud to jde), aby prvorozený mohl být skutečně s vámi.

    Když se objeví vztek, nevole, vzdor, je dobré to vnímat jako důsledek pocitu frustrace staršího („teď jsem si chtěl hrát s mámou a ona musela náhle miminko celé převléknout a být s ním“). Malé děti nejsou tolik v rozumu jako v emocích. Proto nežli vysvětlovat je dobré říci např. „Zlobíš se, že jsem ti slíbila hru a nedopadlo to. Mě to také mrzí, nyní se musím opravdu věnovat malé, ale až přijede táta, budu jen s tebou.“ Ale splnit to. Protože pokud neplníme sliby, děti nám přestávají důvěřovat. 

    Super je pravidelný rituál staršího s maminkou. Jednou týdně vyrazit spolu ven a něco podniknout. Sami dva, jak to bylo, nežli sourozenec přišel na svět. Prvorození si nepřejí nic jiného, nežli mít maminku zase jen a jen pro sebe. Společný rituál mu potřebu být s maminkou nasytí.  

    Také se snažíte poslat tatínka se starším sourozencem, abyste si odpočinuly s malým? Můžete to obrátit - poslat tatínka s miminkem ven a se starším odpočívat tak, jak jste byli zvyklí dříve. Uvidíte, že to ocení a případný vztek z pocitů odstrčení, ztráty pozornosti, žárlivosti bude o to nižší. Ale když vztek bude, být s ním, pojmenovat ho a pracovat s ním.

    Toto a mnoho dalších věcí se můžete dovědět na přednášce s besedou "Aby nám bylo doma dobře" v RC Dobříšek ve čtvrtek 26. listopadu od 19 hod.

     

    Mgr. Kateřina Neubauerová, DiS. - terapeutka a lektorka "Školy lásky v rodině" podle etiky PhDr. Jiřiny Prekopové

    Článek v nezkrácené verzi naleznete ZDE.

     

    Velice děkujeme paní Mgr. Ing. Marii Novákové za přednášku Sourozenecké konstelace, která se uskutečnila ve čtvrtek 24. září 2015. 
     

     

  • 25.09.2015 08:08

    Nejlepší zážitek s mojí rodinou

    Vítězkami literární části soutěže "Nejlepší zážitek s mojí rodinou" se staly Anežka Urbanová (10 let) a Barbora Veselá (12 let).

     

    Báseň Anežky Urbanové 

     

    Deset dní v Kalifornii od Barbory Veselé

    Zamžourala jsem očima a marně se snažila nahmatat budík. Sluneční paprsky osvětlily displej a já na okamžik spatřila digitální číslice. 5:30, nejvyšší čas stávat. Kdyby nebylo toho úžasného výletu do Kalifornie, který mě dnes čeká, nejspíš bych spala do jedenácti. V Kalifornii trávíme každé léto deset dní. Máme tam svůj dům, který kdysi koupil děda. Na stará kolena už nevěděl, co s penězi a chtěl koupit něco, co ocení všechny generace naší rodiny. Rozhodl se pořídit dům na pobřeží Pacifiku – dobrá volba.
     
    Hodila jsem na sebe první oblečení, které mi padlo pod ruku, prohrábla si vlasy hřebenem a pospíchala na snídani. Táta s mámou už byli v autě a v kuchyni byl jen Petřík, můj mladší bratr. Právě se cpal rohlíkem a marmeládu měl rozpatlanou po celém obličeji. „Kdy se konečně naučíš normálně jíst?“ Obořila jsem se na něj. Jen se ušklíbl, jakoby mě ani neviděl. Z poloprázdné ledničky jsem vytáhla mazací sýr a potřela jím chleba. V tu chvíli se brácha zvedl a nalil si, nebo spíš pokusil se nalít si džus. Samozřejmě ho rozlil po celém stole, a kdo to musel utírat? Já. 
     
    V autě bylo dost těsno. Kufry, tašky a věci k vodě se vezly vedle mě a z druhé strany se mačkal Petřík. Modlila jsem se, abychom na dálnici nechytli zácpu. Naštěstí byl malý provoz a tak jsme na letiště dorazili dřív, než bylo v plánu. Zašli jsme tam do cukrárny a rodiče si jako pokaždé koupili šampaňské a táta okukoval vystavené modely zbrusu nových aut. 
     

    Létaní letadlem mě moc nebaví. Na začátku a na konci mě bolí uši a během letu není nic vidět. Bratr celou cestu prospal. To se tak někdo má! Já pořád jen koukala z okna, do té nádherně modré prázdnoty a přivírala oči při pohledu do slunce. Táta seděl na druhé straně uličky s foťákem v ruce a každou chvíli jsem uslyšela cvaknutí – neustále fotil tu nádherně modrou prázdnotu. A máma? Ta byla začtená do časopisu, který objevila v kapse na sedadle před ní a občas mě upozornila na nějaký úžasný snímek pláže. Miluje fotografování, ale na dnešek to přenechala tátovi, prý ať se taky předvede. Když nám pak ukazoval fotky té pro mě nezajímavé, ale nádherně modré prázdnoty, musela jsem uznat, že taťka je opravdový profík. Nebe dostalo takový dokonalý nádech klidu a míru. Fotografie prostě měla kouzlo. 
     
    V dáli jsem zahlédla oceán. Opravdová krása. I z té výšky byly vidět bílé šmouhy na vodě. Vlny tu byly obrovské. 
     
    Pomalu jsme začali klesat a já ucítila tu příšernou bolest – prasklo mi v uchu. Věděla jsem, že minimálně další čtyři hodiny špatně uslyším. Petřík se konečně probral. Pomlaskával, pak se naklonil ke mně a podíval se z okna. „Páni, moře!“ Zvolal, jakoby ho nikdy neviděl. Půlka posádky se na něj 
    podívala. 
     
    V Kalifornii bylo vedro a hlavně dusno. Taxíkem jsme dojeli k pobřeží a já spatřila ten dům, po kterém se mi tak stýskalo. Prostorný, dřevěný a na zeleno natřený dům, s balkónem směrem k moři a velikou zahradou porostlou vysokými stromy, upraveným trávníkem a spousty květin. Vyběhla jsem tři schody vedoucí do verandy a zamířila do mého pokoje. Výhled z okna směřuje na úžasnou, klidnou pláž, na které se vyjímají slaměné slunečníky. Vybalila jsem si věci a vyšla ven na terasu. Slunce pálilo a tak jsem se rozhodla skočit do vln. Petřík se ke mně přidal a opravdu jsme si to užili. 
     
    Druhý den ráno jsme si udělali výlet do Los Angeles. Navštívili jsme místní kavárny a pizzerie, podívali se do obchodů, zavítali jsme i do Beverly Hills. Mezi další naše výlety patřila plavba lodí na ostrov Santa Cruz. Pár dní jsme strávili povalováním se na pláži a já jsem zkusila surfovat. Ze začátku mi to nešlo a každý můj pokus skončil pádem do vody. Nakonec se mi přeci jenom podařilo svést se po pár vlnách. Tahle dovolená byla jednoznačně můj nejlepší zážitek s rodinou.

     

  • 15.09.2015 17:29

    Počítačová setkání pro seniory

    V úterý 15. září 2015 se sešli zájemci o počítačová setkání s lektorkou Vlastou Pechovou, aby společně naplánovali obsah nadcházejících setkání. 

    Na přání seniorů budou hodiny věnovány především procvičování základní práce s počítačem, vysvětlení počítačových pojmů, práci se složkami, internetem a úpravě fotografií. Prostor bude dán i individuálním dotazům účastníků.

    Podzimní počítačová setkání proběhnou 22., 29. září, 6., 13., 20. října, 10., 24. listopadu.

     

  • 07.09.2015 04:28

    Dobříšek zblízka

    V neděli 6. září 2015 jste měli možnost seznámit se s nabídkou programů Dobříšku na tento školní rok pro děti (od 4 měsíců) i dospělé.

    Pro děti byla připravena výtvarná dílnička a pohádka Loutkového divadla Kozlík "Jak šel kozlík do světa". 

     

  • 03.09.2015 15:19

    Rozloučení s prázdninami s atmosférou Orientu

    V neděli 30. srpna 2015 se francouzský park zámku Dobříš proměnil v Orient. Hemžilo se to tam sultány, orientálními princeznami, břišními tanečnicemi...

    Rodinné centrum Dobříšek připravilo pro rodiny zábavné rozloučení s prázdninami, při kterém děti prošly různými zkouškami, vyráběly šperky, tkaly koberec, musely uniknout z tureckého zajetí a dobýt sultánův skákací hrad.

    Další fotografie máte možnost si prohlédnout a objednat na stránkách www.studiogabby.cz.

     

  • 03.09.2015 14:48

    Týden pro dívky na téma BARVY

    Týden plný barev prožily dívky ve věku 10-13 let od 24. do 28. srpna 2015 s lektorkou Evou Fenclovou.

  • 31.08.2015 12:41

    Týden tanečně-sportovních aktivit

    Díky Renatě Kubátové a Liboru Bezděkovi si děti ve věku 6-12 let užily týden (10.-14. srpna 2015) plný tance, cvičení, pohybových her, ... a hlavně radosti z pohybu.

  • 25.08.2015 14:05

    Fungování projektu „Zvýšení kapacity MŠ v Dobříši“

    Projekt „Zvýšení kapacity mateřských škol v Dobříši“ - CZ.1.15/3.2.00/39.00819 je stále aktivní a úspěšný. Nadále umožňuje řešit problém s kapacitami mateřských škol. Díky dotaci z Evropského regionálního rozvojového fondu prostřednictvím ROP NUTS II Střední Čechy a spolufinancování města Dobříše došlo k navýšení o 15 míst v rekonstruovaném objektu 2. MŠ a k navýšení o 28 míst v přístavbě při 4. MŠ. V rámci projektu byl zakoupen nábytek a elektronické vybavení do vnitřních prostor objektů. Školní jídelny byly vybaveny novými konvektomaty, které slouží pro zlepšení kvality a chuti podávaných jídel.

     

    Za město Dobříš Ing. Martin Mazurek

     

    Rodinné centrum Dobříšek je partnerem tohoto projektu.
     

  • 03.08.2015 17:54

    Týdny výtvarných aktivit

    Spoustu zábavy, tvoření, her, sportu a pohody si užily děti během 4 červencových Týdnů výtvarných aktivit (TVA).

     

    1. TVA - 6.-10. 7. 2015 s Olinou a Dášou Ludačkovými

     

    2. TVA - 13.-17. 7 2015 s Mirkou a Aničkou Vtípilovými a M. Poborskou

     

    3. TVA - 20.-24. 7. 2015 s Luckou Bubancovou a Katkou Neubauerovou

     

    4. TVA - 27.-31. 7. 2015 s Mirem Pogranem a M. Pogranovou

     

    Nabízíme ještě několik volných míst na posledním Týdnu výtvarných aktivit na téma "Barvy" (24.–28. 8.) 

    pro dívky 10–13 let s lektorkou Evou Fenclovou. 

    Přihlášky a informace na telefonu 608 906 559 nebo e-mailu rcdobrisek@gmail.com.

  • 29.07.2015 16:35

    Ohlédnutí Katky Neubauerové za Festivalem o těhotenství, porodu a rodičovství

    18.–24. května 2015 se v Praze konal 10. ročník Festivalu o těhotenství, porodu a rodičovství v rámci Světového týdne respektu k porodu. V pátek 22. května na něm vystoupila i lektorka a poradkyně Dobříšku Katka Neubauerová s přednáškou „Nošení dětí v šátku“.

    „Tento rok jsem měla možnost na této tradiční akci přednášet pro (většinou) nastávající maminky na téma nošení miminek v šátku. Pro mě osobně to byla jedinečná zkušenost. Kurz šátkování se snažím organizovat tak, abychom byli v co nejmenším možném počtu a aby byl zajištěn individuální přístup pro každou maminku.  Zde se sešlo více jak 30 žen, které si přišly poslechnout o tom, jak šátkovat.  Takže tak trochu krok do neznáma. Ale kdo nic nezkusí, nic nezkazí.  Z přednášky jsem měla nakonec velkou radost, dobrý pocit a pozitivní odezvu.  

    Povídaly jsme si o nošení v šátku v širším pojetí, v kontextu podmínek moderní společnosti, kdy často setrváváme ve statické poloze a miminka tudíž mohou častěji v šátku plakat, protože potřebují právě pohyb.  Měla jsem možnost se podělit s maminkami o zkušenosti z praxe - jak uklidnit plačící miminko, proč miminko v šátku pláče, jaké jsou nejčastější problémy při vázání, na co si dát pozor vzhledem k průběhu vázání a technice úvazu.

    Jedna z otázek byla, zda lze kojit miminko v šátku. Čerstvě obohacena informacemi z kurzu laktačního poradce jsem v tomto směru byla dost opatrná s výhradní podporou maminek. Kojit v šátku ano, ale je nutné mít samotné kojení a šátkování zvládnuté, pak lze obojí propojit. Nesprávná poloha miminka u prsu je častou příčinou ragád a bolesti při kojení. Pokud nemáme kojení zautomatizované a bez obtíží, tak učit se kojit v šátku vnímám jako celkem obtížný úkon. Na základě této otázky jsem také napsala seminárku k ukončení kurzu laktačního poradce o kojení v šátku.

    Zde jsem si při psaní uvědomila a naplno pocítila trochu lítost, že jsou tradiční kolébky (typ úvazu) v současné době tak zatracovány. Ovlivněna šířícím se trendem odsouvat kolébky jsem byla připravena maminkám ukázat pouze vázání vertikálního úvazu, jež je propagován zejména z hlediska etnologického. Na přednášce si však posluchačky vyžádaly také kolébku. Zde se mi otevřely oči, že nemohu jít cestou toho, co velí trend jiných poradců, ale cestou, kterou si vybrala klientka. Toto mi potvrdil i následující kurz šátkování, kdy nastávají maminky měly opět větší zájem se naučit kolébku než vertikál. Oba úvazy mají svá pro a proti v oblasti obtížnosti techniky úvazu a ze zdravotních aspektů. Avšak oba úvazy jsou vhodné pro miminka od narození, pokud jsou správně uvázané.

    Padla i otázka, zda jít na kurz šátkování před porodem nebo po porodu již s miminkem? Zde je odpověď dost individuální, avšak určitě (stejně jako u kojení) je dobré se o nošení co nejvíce dozvědět již před porodem. V této době jdou informace do hlavy o něco lépe než po porodu, i když zatím chybí zkušenost manipulace s miminkem. Po porodu jsme již naladěni na miminko, jsme s ním v úzkém vztahu a sem již rozum nepatří, zde velí hormon lásky oxytocin. Naučit se techniku vázání jednoho či dvou základních úvazů před porodem je jen k dobru. A pak po porodu, pokud nastane „pocit nejistoty, miminko v šátku pláče, nemáte z úvazu dobrý pocit“, je dobré vyhledat poradkyni a společně najít, kde je dobré zapracovat na úvazu, aby byl v pořádku.

    Na konci přednášky si maminky prohlédly šátky a mohly si je i vyzkoušet. Zkusit si více druhů látek, z nichž jsou šátky vyrobené, vám dá přehled a zkušenost, jak se vlastně látky od sebe kvalitativně liší. Pokud si vyberete dobře šátek již před porodem a k nošení přistupujete pragmaticky, prakticky a střízlivě, můžete být spokojeni s jedním až třemi šátky celé nosící období.“

    Katka Neubauerová

     

    Pokud se zajímáte o šátkování, můžete se obracet na Katku prostřednictvím e-mailu katkaen@email.cz nebo telefonu 775 387 989.

     

    Článek v nezkrácené podobě najdete na stránkách www.katkaen.cz.

<< 3 | 4 | 5 | 6 | 7 >>

Kontakt

RC Dobříšek, z. s.
Na Nábřeží 1650
263 01 Dobříš

koordinátorka a provozní
tel. 608 906 559

administrativa
tel. 603 199 265

 

Úřední hodiny v RC

Po-Pá 8-12 hod.

 

Úřední hodiny v RC
Po-Pá 8-12 hod.

koordinátorka a provozní tel. 608 906 559 
Po-Čt 8:00 -16:30 hod.
Pá 8:00 -14:00 hod.

administrativa
tel. 603 199 265 
Po-Čt 8:00 - 15:00 hod.
Pá 8:00 - 12:00 hod.

 

 

 

 

© 2012 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode