Zvíře v našich dětech
20.03.2019 07:49
Zvíře v našich dětech… aneb O chvílích plné vzteku a agrese
Jsou dva typy záchvatu vzteku. Ten první je strategický – dítě něco chce a záchvatem se toho snaží docílit. Je řízen „horním“ mozkem, neokortextem – tím, který je zodpovědný za myšlení, plánování, rozhodování, atd.
Pozná se podle toho, že s vámi během záchvatu dítě dokáže mluvit, rozhodovat se a když dostane, co chtělo, okamžitě přestane. V obličeji při tom nemá takový ten výraz velké úzkosti jako při tom druhém typu vzteku.
Druhý typ záchvatu vzteku je kontrolován „nižším“ mozkem, mozkovým kmenem a limbickým systémem. To je ten typ vzteku, kdy se dítě (stejně tak jako dospělý) stávají tak trochu zvířátkem. Ztrácíme totiž kontrolu nad tělem a emocemi, tělo je zaplavené hormony stresu a to brání plnému fungování horního mozku. Nemůžeme tedy pořádně přemýšlet – volit mezi alternativami, být „rozumní“, rozhodnout se přestat se ihned vztekat, vysvětlit, co mi tak vadí apod.
Na každý typ se hodí jiná reakce – o tom bude naše pondělní přednáška.
Jak bude probíhat vztekání u nás doma, záleží dost na nás, rodičích. Přikládám proto pár otázek, které vám pomohou lépe prozkoumat, jaké to je, když se vaše dítě vzteká.
Představte si poslední větší záchvat vzteku vašeho dítěte:
1.Co se v tu chvíli děje s vámi, co pociťujete vy - rozpačitost, bezmoc a/nebo zmrznutí, vztek, atd?
2.Čeho se v tu chvíli obáváte – že se nikdy nenaučí mít se pod kontrolou, že bude mít problémy ve škole, když se bude takhle chovat, že vás nebo vaše pravidla nikdy nebude respektovat, že mu z toho jednou „hrábne“?
3.Co Vám v tu chvíli jde hlavou? („Už zase.“ „Dělá to pokaždé.“ „Hrozný, jak se nedokáže ovládat.“, „Kéž bych teď byl/a někde jinde.“)
4.Co si v tu chvíli pomyslíte o vašem dítěti? (je rozmazlené, drzé, neschopné, urputné, sobecké…)
5.K čemu obyčejně vede to, jak na záchvaty vzteku reagujete? Odchází dítě klidné a jste na sebe dobře naladěni, nebo odchází rozlobené, vynervené a od vás odpojené?
6.Co by na vás z vašeho neverbálního chování asi vidělo vaše dítě, když se vzteká? Zaťaté čelisti, vytřeštěné oči, zaťaté břicho, pozvednuté obočí, zaťaté pěsti?
7.Co byste chtěli změnit na tom, jak reagujete na vztek vašeho dítěte? (Nekřičet tolik. Nemít tak dlouhé proslovy. Přijmout, že to každý problém nemá řešení. Lépe ovládat své emoce. Být v pohodě a tím, že mé dítě prožívá velký hněv. Nebo že se zlobí na mě.
8.Co děláte vy, když se hodně zlobíte? (Něco podobného jako vaše vztekající se dítě. Nebo třeba opak – nikdo nepozná, že se zlobíte, jste hodně „nekonfliktní.“. Atd.)
Pokud se vaše dítě nevzteká, můžete se zamyslet na otázkou, jak jinak dává najevo, že se hodně zlobí
