Bylo nebylo ...
20.03.2019 07:47
Bylo nebylo…aneb O léčivé síle příběhů
Rádi vyprávíme a posloucháme příběhy. Je to jedna z nejzákladnějších vlastností lidských bytostí. Má to totiž spoustu výhod. Tak například:
- Děti si svoji zkušenost a informace ukládají v podobě příběhů už po prvním roce života, jako takové si je také vybavují.
- Asi do osmého roku děti rozumí lépe metaforám než klasickému „vysvětlování“.
- Příběhy mluví k nevědomí dětí. Mohou se z nich učit. Díky nim lépe rozumí tomu, co se jim v životě děje. Posilují je, protože jim v různých životních situacích ukazují: „Nejsi v tom sám/sama.“
- Při poslouchání a vyprávění příběhů využívají celé mozkové spektrum, protože je tam obsažen obraz, jazyk, emoce.
- Když maminka nebo tatínek vypráví příběh nebo pohádku, nemůžou v myšlenkách nikam utíkat – nutí je to být s dítětem tady a teď a vypnout myšlenky na cokoli jiného. To sbližuje.
- Příběhy a vyprávění pomáhají dětem dát událostem a zážitkům smysl. A to i těm traumatickým. Je pak snadnější je „integrovat“ - tak, aby nás bolestné zážitky neovlivňovaly nepředvídatelným a nečekaným způsobem v budoucnosti.
Takže je fajn si vyprávět. A způsobů je několik. Tak třeba:
Rodič vypráví dětem, co se mu dnes přihodilo.
Rodič vypráví dětem, co se mu přihodilo, když byl malý a jak to prožíval on a lidé kolem.
Rodič vypráví dětem o jiných členech rodiny. Nebo historky, které se jiným členům rodiny staly.
Jiní členové rodiny vyprávějí našim dětem historky z našeho dětství.
Jako rodiče posloucháme, když děti cokoli vyprávějí, a dáváme jim najevo, že nás to zajímá. Podpoříme tak jejich chuť vyprávět.
Rodič se ptá dítěte na zážitky. Zároveň: Některým dětem ale jako by se nechtělo vyprávět. Můžete na to jít z jiného soudku: „Co tě dneska potěšilo/naštvalo/překvapilo?“ Vezměte to jako hru: „Řekneš mi tři věci, které se ti dnes staly – dvě z toho si vymyslíš, jedna bude pravdivá. A já budu hádat, jaká.“ Nebo: „Budu hádat, co se ti dneska přihodilo.“ A schválně se párkrát trefit vedle.
Vyprávět a číst pohádky. Zároveň: Některé děti jako by pohádky nezajímaly. Můžete zkusit na to jít jinak: zkuste zjistit, jaké příběhy je fascinují na obrazovkách, a najděte, co mají tyto příběhy společné. Sledují například rády hrdiny a hrdinky s nadpřirozenými schopnostmi, kteří bojují proti zlu? Nebo příběhy s opravdovými dětmi, kteří prožívají dobrodružství? Příběhy zvířátek? Příběhy opravdových hrdinů? Zkuste pak vybrat pohádky nebo příběhy, které odpovídají jejich přirozenému zájmu.
